Vliv barev na člověka
V semdesátých letech provedl R. Kuller srovnávací studii efektu barvy na člověka při přechodu do různých prostředí. Několik mužů a žen bylo požádáno, aby postupně vystřídali dva pokoje. První byl přeplněn barvami, druhý tónovaný do šeda. Během pokusu byla všem osobám sledována mozková aktivita a měřen srdeční puls. Výsledky se ukázaly překvapivé: muži byli změnami prostředí více stresovaní než ženy. Již dlouho se ví, že lidská psychika lépe snáší interiér laděný různými odstíny jedné barvy než zcela z protilehlých pólů spektra, např. modrou a žlutou. Zdá se, že zejména muži přijímají prudké kontrasty s jistými problémy.
Psychiatři doporučují pobyt v žlutém interiéru melancholikům a tvrdí, že je může posílit před depresí. Žlutá prý také stimuluje mozek k větším intelektuálním výkonům. Pokud je tato barva použita úsporným způsobem, může ozvláštnit byt a sloužit jako přirozená psychická vzpruha. Se žlutou se však musí zacházet jako s lékem - v malé míře prospívá, ve velké škodí. Nepřehánět. Jinak by místo vzpruhy nastoupila předrážděnost a agresivita, která bývá vzhledem k větší citlivosti na kontrasty zřetelnější u mužů. Podle sociologů mají ženy poslední slovo při zařizování interiéru. Záleží tety na nich, jestli chtějí své muže citlivou volbou žluté barvy vybičovat k větší výkonnosti, nebo její přemírou dohnat k šílenství.
